Ahoj!
Nad mým dnešním článkem většina nejspíš kývne rukou a pomyslí si něco o kolečkách navíc ... ale co, tohle jsem prostě já. Rodina už to neřeší, ví, co doma mají. :-)
Bývávaly časy, kdy mě vaření nebavilo, pak zase bavilo velmi a teď ... znáte to. Když člověk musí deno-denně a co nejrychleji, obvykle to zas taková radost není. Ale stravování řeším, není mi jedno, čím se živíme a bílý cukr u nás vítaný není. Takže, když se občas namane více ovoce, vařím přesnídávky. Bez cukru. Recept jsem našla na skvělém blogu Jitu a již ho mám prověřený. Mizí rychle, do sklepa je ani nenosíme. Buďte v klidu - nikdy nemám takové množství, abych musela obětovat celý tvořící večer ... ;-) Naopak, moje tvořivé já se vlastně celkem těší, protože ... a o tom (ne o přesnídávkách) jsem dnes chtěla psát.
Nevím, jak jste na tom Vy, ale já jsem měla vždy ráda, když byly zavařeniny jednoho druhu ve stejných sklenicích. Nesu si to z dětství, moje mamka to také měla ráda. Pamatuji si, že když jsem byla ještě příliš malá na jinou pomoc, měla jsem za úkol najít stejná víčka. Také si vybavuji úžasné německé katalogy typu Magnet, kde byly domácnosti načančané jedna radost a zavařeniny s ozdobnými víčky. Ááách ... Až budu velká ;-) , určitě si jednou koupím fantastické sklenice Weck, ale zatím se s estetickou stránkou vyrovnávám po svém. Nestejná víčka schovávám pod papír. A jsme doma!
Uznejte, že jablečno-hrušková přesnídávka v takových sklenicích úplně "neladí".
No, mně ne. Takže jsem si letos pořídila několik balících papírů s puntíky a zatímco se ovoce vařilo, stříhala jsem kolečka. Když byly přesnídávky hotové, sterilizované a vychladly, dostaly barevné (stejné! ;-) ) čepičky a zajistila jsem je gumičkou.
Letos mi k tvoření perfektně nahrál říjnový Creative kit Papero Amo - jedna ze stránek v kitu byla plná jablíček a hrušek. To nešlo ignorovat. Papír to byl hodně výrazný, na stránku bych ho celý asi nikdy nepoužila, tak mi ani nebylo líto střihnout si do něj. Alespoň jsem se k říjnovému kitu dostala dřív než se dostanu k archivaci říjnových fotek.
A pak jsem si už opravdu jen hrála - raznicí jsem vyrazila kolečka z bílé čtvrtky, proděravěla je a falešně prošila gelovým perem a místo popisu nalepila jablíčka a hrušky. Na zadní straně je dost místa na datum výroby, či na láskyplný vzkaz ;-)
Tady je výsledek jednoho vaření s tvořením. Množství přijatelné a radost dvojitá.
Děkuji, že jste se zastavili a přeji krásný večer!
Jana
Nad mým dnešním článkem většina nejspíš kývne rukou a pomyslí si něco o kolečkách navíc ... ale co, tohle jsem prostě já. Rodina už to neřeší, ví, co doma mají. :-)
Bývávaly časy, kdy mě vaření nebavilo, pak zase bavilo velmi a teď ... znáte to. Když člověk musí deno-denně a co nejrychleji, obvykle to zas taková radost není. Ale stravování řeším, není mi jedno, čím se živíme a bílý cukr u nás vítaný není. Takže, když se občas namane více ovoce, vařím přesnídávky. Bez cukru. Recept jsem našla na skvělém blogu Jitu a již ho mám prověřený. Mizí rychle, do sklepa je ani nenosíme. Buďte v klidu - nikdy nemám takové množství, abych musela obětovat celý tvořící večer ... ;-) Naopak, moje tvořivé já se vlastně celkem těší, protože ... a o tom (ne o přesnídávkách) jsem dnes chtěla psát.
Nevím, jak jste na tom Vy, ale já jsem měla vždy ráda, když byly zavařeniny jednoho druhu ve stejných sklenicích. Nesu si to z dětství, moje mamka to také měla ráda. Pamatuji si, že když jsem byla ještě příliš malá na jinou pomoc, měla jsem za úkol najít stejná víčka. Také si vybavuji úžasné německé katalogy typu Magnet, kde byly domácnosti načančané jedna radost a zavařeniny s ozdobnými víčky. Ááách ... Až budu velká ;-) , určitě si jednou koupím fantastické sklenice Weck, ale zatím se s estetickou stránkou vyrovnávám po svém. Nestejná víčka schovávám pod papír. A jsme doma!
Uznejte, že jablečno-hrušková přesnídávka v takových sklenicích úplně "neladí".
No, mně ne. Takže jsem si letos pořídila několik balících papírů s puntíky a zatímco se ovoce vařilo, stříhala jsem kolečka. Když byly přesnídávky hotové, sterilizované a vychladly, dostaly barevné (stejné! ;-) ) čepičky a zajistila jsem je gumičkou.
Letos mi k tvoření perfektně nahrál říjnový Creative kit Papero Amo - jedna ze stránek v kitu byla plná jablíček a hrušek. To nešlo ignorovat. Papír to byl hodně výrazný, na stránku bych ho celý asi nikdy nepoužila, tak mi ani nebylo líto střihnout si do něj. Alespoň jsem se k říjnovému kitu dostala dřív než se dostanu k archivaci říjnových fotek.
A pak jsem si už opravdu jen hrála - raznicí jsem vyrazila kolečka z bílé čtvrtky, proděravěla je a falešně prošila gelovým perem a místo popisu nalepila jablíčka a hrušky. Na zadní straně je dost místa na datum výroby, či na láskyplný vzkaz ;-)
Tady je výsledek jednoho vaření s tvořením. Množství přijatelné a radost dvojitá.
Děkuji, že jste se zastavili a přeji krásný večer!
Jana
já se z tebe picnu! nadhera, uzasne! klobouk dolu!
OdpovědětVymazatNeuveritelne! Mas to krasne a obdivuji Te, ze si s tim takto vyhrajes :-)
OdpovědětVymazatMáš to nádherně sladěné....vypadá to úžasně.
OdpovědětVymazatNo nádhera!!! Jani, jsi borka. :-)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za milá slova! :-)
OdpovědětVymazatNo Jani, to je super ...
OdpovědětVymazat