15. listopadu 2016

Poděkování, s nímž jsem měla začít ... a ještě jeden návrat do Liberce

Hezký podzimní večer všem,

poslední týden jsem pro samou manufakturní práci nechávala blog spát. Ale tvořilo se, tak určitě bude o čem psát ... jen kdyby byl den delší! ;-)

Řekla jsem si, že než se vrhnu na další tvoření, je opravdu nejvyšší čas vrátit se trochu zpátky - k začátku tohoto blogu. Rozhodnutí spustit blog o mém tvoření zrálo postupně. Samozřejmě, že tvořím proto, že mně to baví, pro radost svých dětí (příbuzných a kamarádů) a pro uchování vzpomínek naší rodiny ... ale zjistila jsem, že mne nabíjí i jiná zpětná vazba - to když se ozvou další lidé - mí nejbližší, ale i ti vzdálenější, že se jim něco z mých dílek líbí, nebo když dokonce někdo mluví o inspiraci ... no zkrátka, jsem holka ješitná a řekla jsem si, že mi manželovo "Máš to pěkné!" po velmi zběžném omrknutí jakéhokoliv výtvoru nestačí.

Když mi pak Janička Vítová, jedna z českých scrapových ikon, doporučila psaní blogu a mluvila o dobré motivaci k dokončování projektů, připustila jsem si, že bych to mohla zkusit. Budete-li chtít navštívit blog neskutečně šikovné scrapařky, ale i pletařky a švadlenky, stavte se u ní (zde), její výtvory jsou pastva pro oči! Mimochodem, s tou motivací jsi měla pravdu, Jani!

Korunu všemu dodala Míša Knězková, další neuvěřitelná a obdivuhodná žena, máma, scrapařka, blogerka (blog nejen o papíru zde) a lékařka, když mi zničehonic, aniž bychom se znaly, napsala krásný vzkaz, že fakt chce, abych začala psát svůj blog, poněvadž by jí zajímaly mé krabičky na perníčky ... a další blbůstky (=mé vlastní výrazivo), které vyrábím.

Tak jsem se do toho pustila. Děvčata, DĚKUJI! Je opravdu príma mít místo, kam se chodím vypovídat a kde mi lidé, která má tvorba potěší, nechají milý vzkaz. A i když nenechají, fakt, že se vrací, je sám o sobě odměnou. Takže děkuji i Vám, co tento blog čtete. Svým nejbližším, že to se mnou dávají, i když jsem někdy hodně vytížená. Také všem mým dalším scrapovým vzorům a kamarádkám za to, že je mi mezi nimi tak dobře, že jsem celé té bláznivé věci propadla ...

Než se dostanu k obrázkům, jichž dnes nebude zas tak moc, ještě další poznámka. Dosud jsem se vždy velmi krotila, abych měla stručný a úderný text, abych nikoho nezdržovala, protože jsem zaslechla názor, že už je těch blogů tolik, že se nedají přečíst a že je lepší jen scrollovat obrázky ... přemýšlela jsem o tom a zjistila jsem, že takto ty mé články nejsou tak úplně mé. Kdo mě znáte osobně, víte, že jsem ženská upovídaná ... Takže jsem došla k názoru, že nebudu mazat tolik textu. Když tak ho opravdu přeskočte. ;-)

A teď ještě na skok na Scrap sraz do Liberce. Bylo to úžasné! Kdo jste někdy zažil atmosféru společného tvoření a tlachání žen se stejným koníčkem, víte o čem mluvím. Nebylo nutné vůbec nic, jen relaxovat a tvořit. :-) A insipirovat se prací ostatních.

Převzato z blogu www.iriska-irena.blogspot.cz
Layout, který jsme tvořily s Iriskou jsem tady už ukazovala. Kromě toho jsme si lepily krabičku/rámeček s Markétou (Plotrovou Královnou). Nebyla jsem moc připravená, fotky jsem tiskla na poslední chvíli až na místě, ale nakonec jsem se rozhodla, že vytvořím dárek pro babičku. Až na to, že jsem ho pak - jak je mým zvykem a slabostí - odevzdala ihned po návratu z Liberce. Takže vánoční dárek vymýšlím dále. :-) Z toho důvodu ani nemám vlastní foto, musím si ho půjčit od Irisky (děkuji).

Převzato z blogu www.iriska-irena.blogspot.cz
Pokračovala jsem pak výrobou přání pod vedením Didi. Přání jsou mé slabé místo, ale Didi ze mně vždy něco dostane. Tvořilo se už vánočně a předlohy byly super. Tentokrát jsem spokojená i se svými napodobeninami. Vyzkoušely jsme si tvoření s Gelatos a musím říct, že jsem příjemně překvapená. Dokonce jsem je stihla všechny dokončit, což se mi zatím na žádném srazu nestalo. Barevné kombinace jsem volila trochu netradičně a dokonce došlo i na třpytivé papíry!


A pak něco, o čem jsem původně vůbec nebyla přesvědčená, že by mě mohlo bavit. S Ilonkou jsme malovaly puntíkaté mandaly na kameny. Taková trochu odbočka, ale úžasný relax. Bylo báječné pozorovat, jak nás to všechny nakonec chytlo a jak jsme si mnohé rády udělaly i kameny navíc ... Markéta psala, že už si koupila celé vybavení a hodlá v tom pokračovat. Já jsem zatím nebyla až tak rychlá, ale stále se mi to honí hlavou a obávám se, že budu psát Ježíškovi, že krom jiných scrapových pokladů bych ještě ráda anilínové barvičky ... :-) Protože to je opravdu bomba a Ilonka mě úplně namotala!

Převzato z blogu www.iriska-irena.blogspot.cz
3. kámen už také nemám ... ;-)

Každopádně to byly skvělé 3 dny a já už se teď těším na další setkání!

Krásný večer všem,

Jana

Žádné komentáře:

Okomentovat